středa 31. července 2013

RC Review: Nádherný zmatek

Gatlin. Ethan Wate si celý život přál, aby jeho město nebylo tak nudné a jednotvárné. Jenže… teď by dal všechno za to, aby jeho přítelkyně nezničila Řád věcí a Gatlin byl stejně nudný, jako dříve.

Když se Lena na svůj Sedmnáctý měsíc Vyžádala, nevybrala si Světlo ani Tmu - rozhodla se pro obojí. Její volba ale měla apokalyptické následky pro celý svět - tím, že rozštěpila Sedmnáctý měsíc, způsobila trhlinu v Řádu věcí, a tak ho zničila. Nejen Gatlin teď sužují jevy tak zvláštní, že je chudák paní Lincolnová považuje za morové rány, které předcházejí apokalypse.

"Kobylky přiletěly v hejnech před třema nedělema, po tom, co se Lena Vyžádala. A za čtrnáct dní uhodilo největší horko za posledních sedmdesát let." (str. 22)

Aby toho nebylo málo, Ethan začíná mít pocit, že je s ním něco špatně. Nechutná mu sladké, dokonce ani Ammina vyhlášená jídla, která vždycky zbožňoval. Do toho se mu zdají živé sny o tom, jak sám sebe pronásleduje. A to pořád není všechno…

"V mysli se mi otáčely nejrůznější kombinace. Lenino číslo a číslo do Gatlinský městský knihovny. V pohodě. Nepamatoval jsem si akorát jeidný. To naše." (str.322)

Před Ethanem stojí nelehký úkol - nenechat Abrahama Ravenwooda spolu se Sarafine zničit svět, obnovit Řád věcí a k tomu dát do pořádku sám sebe…

Nádherný zmatek je třetím dílem Kroniky prokletých zaklínačů. Je tedy jasné, že bude, stejně jako předchozí díly, přeložen do nespisovné češtiny, aby se překladatel co nejvíce přiblížil původnímu jazyku - nářeční angličtině. Z toho důvodu je třeba jen zatnout zuby, číst dál a čekat, že si člověk časem zvykne… I když, jakmile člověk spatří na stránce vyskakovat napsaná slova jako přikejvnul a mejkap, možná to s ním trochu zamává. Otrlejší čtenáři to jistě s klidem přejdou, jsem si ale jistá, že třeba takové cunami spláchne opravdu každého.

Celá kniha je protkána velkou spoustou narážek na pokračování děje, které se ale samozřejmě dozvíme až na konci. Kvůli tomu si troufám říci, že je velká pravděpodobnost, že si druhé čtení člověk užije více než první. Poprvé toho totiž čtenář moc nechápe a čte co nejrychleji jen proto, aby už byl na konci a dozvěděl se, o co vlastně v té dané chvíli šlo. Při druhém čtení už se dá lépe chápat souvislosti, když člověk ví, jak to dopadne.

Nejsem zrovna tím typem člověka, který dočte knihu a už by mohl začít znovu od začátku. Nádherný zmatek jsem ale asi týden po dočtení otevřela znova a přečetla jsem ho téměř stejně rychle a se stejným zápalem jako poprvé. A to už něco znamená.

Tuto recenzi jsem napsala pro web fantasya.cz

1 komentář:

  1. Doufám, že jsem se trefila :) četla jsem zatím jen první díl Nádherné bytosti :)

    OdpovědětVymazat