S hlavou v oblacích (pejru)

Tuto knihu od mé oblíbené české autorky jsem nadělila sama sobě k Vánocům (musím si přece ospravedlnit utrácení!) prostě proto, že jsem se na ni moc těšila a chtěla jsem si po té školní dřině udělat radost. Hned na začátek musím říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná! To bych ale předbíhala…O čem že tato útlá kniha z pera Kateřiny Petrusové je?

Markéta Mrázová je kreativní ředitelkou reklamní agentury. Bydlí v Praze, je celkem obyčejná (až na nejlepší kamarádku gynekoložku a jejího muže patologa) a svými věčně studenými končetinami dělá čest svému jménu. Jednoho letního dne se Markéta vydá na párty s přáteli na chalupu v jižních Čechách. V jakémsi jihočeském zapadákově ale kvůli koni zajede do příkopu a musí se vydat do nejbližší vesnice, aby sehnala opraváře. Místo toho se ale nachomýtne na statek svalnatého chlapa, který není tak hrozný, jak se jí ze začátku zdá.

„Vy jste magor“„Pavel,“ mrkl na mě. (str.23)

Markéta nakonec nemá šanci mít auto opravené dříve než v pondělí, a proto přijme velkorysou nabídku Pavla, kterému přezdívá Marvin, aby strávila víkend u něj na statku. A ten víkend (ani Pavel, koneckonců) není vůbec k zahození…

První kapitolu autorka vyvěsila jako ukázku na internet už před nějakou dobou. A tak, když se mi tato knížka konečně dostala do ruky, byla jsem připravená ji přeskočit, kdyby mi už podruhé nepřipadala tak vtipná. Nepřeskočila jsem ji, ba naopak, pobavila jsem se nad ní možná ještě více, než když jsem ji četla z obrazovky počítače. Hlavní hrdinka mě hned zaujala svým vtipem, sarkasmem a ironií, proto jsem věděla, že si knížku s ní v „hlavní roli“ užiju. A také to tak bylo! Přečetla jsem ji jedním dechem, i když jsem se ji vzhledem k délce opravdu snažila číst pomalu a jaksepatří si ji užít.

Výborné je, že anotace neprozrazuje více než úplný začátek knihy, proto jsem vlastně vůbec netušila, o čem budu číst. I když je děj celkem předvídatelný, čemuž u takové knihy nelze zabránit, stejně jsem byla několikrát překvapená. A hlavně, po celou dobu čtení mě provázelo nadšení a já si knihu neskutečně užila, protože ač to možná někoho překvapí, dokáže člověka naprosto pohltit. Musím se přiznat, že jsem se téměř celou dobu cítila -SPOILER- těhotně! Paní Petrusová, smekám, takové pocity u mě opravdu nejsou běžné.

S hlavou v oblacích (pejru) je pro mě výborná oddechovka, která mi v jistých věcech připadala trochu jako kříženec jednoho dílu Padesáti odstínů a Rozbřesku lehce říznutým  Bridget Jonesovou a -SPOILER- Kdopak to mluví.  Po dočtení jsem byla opravdu naštvaná na útlost této knihy, ale autorka mi díkybohu zvedla náladu povídkou Vánoce v pejru, která je bonusem k S hlavou v oblacích a čtení mi tak trochu prodloužila.

A hlavně, z přečtení této knihy jsem si odnesla zásadní poznatek. Česká literatura opravdu může být dobrá a já už se nemůžu vymlouvat na volbu zahraničních témat a prostředí, díky kterým jsem si užívala čtení jistých českých autorů. S hlavou v oblacích se totiž odehrává v typicky českém prostředí, postavy mají vesměs typicky česká jména a téma českého venkova taky nezní moc zahraničně. Tímto se tedy omlouvám českým autorům, ode dneška už ani jednoho z nich nezatracuji!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji sobě, byl to opravdu skvělý vánoční dárek!:)