Představte si, že vaše tělo rozdrtila plazmová obrazovka a
váš mozek nacpali do těla někoho jiného. Přesně v takové situaci se
ocitla Em - oficiálně je mrtvá a musí žít život supermodelky Nikki.
Em se po své smrti
stala natolik paranoidní, že si koupila detektor štěnic. A přesně jak
předpokládala, její byt, dům, ve kterém žijí její rodiče i bývalý
nejlepší kamarád Christopher, a další místa někdo napíchl. Obchodní
řetězec Stark, který Nikki Howardovou zaměstnává, si totiž potřebuje
pojistit, že Em pomlčí o transplantacích mozku a o tom, že ona ve
skutečnosti pouze vězí v těle Nikki, ale ve skutečnosti jí není. Na
povrch však začínají vyplouvat nečekané skutečnosti a Em si najednou
nemůže být jistá ani tím, jestli byl mozek skutečné Nikki před
transplantací opravdu mrtvý, nebo se jí Stark jen potřeboval zbavit.
Na Jmenuju se Nikki, pokračování knihy V kůži supermodelky od Meg Cabotové, autorky několika slavných sérií (například Princezniny deníky nebo Mediátor), jsme poměrně dlouho čekali. Stejně jako všechny knihy, i Jmenuju se Nikki
napsala autorka se skvělým humorem a vymyslela opět neokoukanou
zápletku. Všechny detaily kolem transplantace mozku a s ní souvisejících
událostí dokonale promyslela, nikde nelze najít nějakou nedomyšlenou
myšlenku.
Kniha se dá
přečíst za pár hodin, během jejího čtení se ale objevují různé nečekané
zápletky a situace, takže se snad nikomu nepovede u ní usnout a vnímat
ji jen napůl. Příběhem prostupuje Emina láska ke Christopherovi, který
před nehodou byl její nejlepší kamarád, a s nímž se teď nesmí stýkat. Em
to ale trochu porušuje a snaží se s ním bavit alespoň v těle Nikki.
Všemožně mu naznačuje, že v Nikki dřímá jeho stará kamarádka Emerson a
při tom se často neubrání zamilovaným myšlenkám, které leckterou
romantickou povahu pohladí po duši.
Jediné, co může kazit potěšení z knihy, je šílený pravopis typu bejt a moh,
který je důsledkem snahy přesnějšího překladu z angličtiny a člověka z
toho občas až bolí oči. Po pár nadávkách si na to ale mnozí zvyknou a
nic jim už nebrání užít si knihu až do konce.
Jmenuju se Nikki
se dá označit za oddechovou knihu, spíše pro dívky, které zrovna moc
nemají rády upíry a různé jiné fantasy postavy. Co ale zklame snad
všechny příznivce této knihy? Konec je až neuvěřitelně otevřený, s
nečekaným zvratem, a třetí díl série zatím není na pořadníku českých
vydavatelů. Třetí díl, v originále Runaway, vyšel v Americe v roce 2010, ale vzhledem k době čekání na Jmenuju se Nikki,
se asi čas trochu potáhne i u dalšího dílu. Takže pokud by někdo měl na
konci chuť knihou hodit o zeď, je to naprosto pochopitelná reakce.
Tuto recenzi jsem napsala pro web fantasya.cz
Zbožňuju Meg, je to skvělá autorka, není kniha kterou bych od ní nečetla. Líbila se mi i tato kniha, je to poutavé i závabné a čekání na to jestli bude Christopher a Em spolu. A tvoje recenze je zábavně napsaná :-D
OdpovědětVymazat